Williams

Martin Slezar:
Přemýšlel jsem jak, a jestli vůbec, napsat tiskovku k závodu VC Abu Dhabi. Po mém výkonu mě moc do řeči není, ale přesto jsem se rozhodl, podělit se s vámi o své pocity.
Tradiční začátek o rozsáhlé přípravě ponechám tentokrát stranou, protože díky nějaké viróze, která mě dostala ráno před závodem, jsem měl zůstat raději v posteli než sedat za volant. Věděl jsem že žádná sláva to nebude, protože Abu Dhabi v oblibě nemám, krásná trať, ale fyzika povrchu mě vůbec nikdy neseděla a vytvářel jsem vždy spoustu nevynucených chyb. Nebyl jsem ovšem sám a jak bylo vidět, díky této zkutečnosti se tvořilo mnoho chyb a nebezpečných situací a kontaktů. Jezdci měli plné ruce práce udržet auta na trati a na přehled okolo sebe moc času nezbývalo nikomu. Mé reakce a pozornost byly také na bodu mrazu a i díky tomu jsem si ani neuvědomil, že je nutné hlídat například stav paliva. Tahle situace je právě ta, která mě přiměla napsat i dnes tiskovku. Situace, kde víte, že jste součástí týmu...

Dvě kola před koncem závodu jsem si uvědomil, že bych mohl zkontrolovat palivo a na GID jsem si všiml – dojezd 1,1 kola. Asi problém... a do vysílačky jsem vedoucímu týmu nahlásil „asi mě dojde palivo“. Nechtěl jsem moc rušit, protože vedoucí řešil problém kolegy. A když se v zápětí ozvalo „kolik máš paliva ?“ , nezbývalo mě než s úsměvem odpovědět „nula“.
Po celkovém výkonu to opravdu bylo spíše na zasmání a už jsem byl smířený i s tím, že cíl závodu neuvidím. Byl jsem v posledním kole, před hotelem, když auto zaškytalo a umřelo. V tom jsem ve vysílačce zaslechl hlas týmového kolegy Petra „já tě popotlačím“, tak se i stalo a já díky týmu cíl přece jen viděl.
Musím říci, že by to asi bylo jedno a na výsledku by se nic nezměnilo, ale díky této spolupráci si uvědomíte, že nejste tady sami, máte svůj tým a ten vám pomáhá. Nejen v přípravě, že vám dají set, ale také si s vámi pokecají, poradí a ve finále pomůžou nejen radou ale i povzbuzením. Pro mě byl tento závěr závodu stejně emotivní jako kdybych dojel na bedně a proto odjíždím z Abu Dhabí bez psychické újmy a můžu s hrdostí říct „jedeme dál – jsme tým Williams“

Na shledanou v Japonsku

Petr Řehák:
Hoši ahoj,

týden před závodem jsem začal testovat a výsledky byly dobré. Set jsem použil z USA. Byl jsem konzistentní a časy na kolo byly taky dobré. Strategii jsem měl Medium 13 – Hard 22 kol.

Kvalifikací jsem si vyjel šestou pozici. Martin na to že byl oslaben virózou, tak si vyjel třetí místo na roštu. Start byl dobrý, předjel mě jen Ladislav Skříšovský. Další kolo v T8 probrzdil Josef Král a lehkým bodyčkem mě vytlačil. Pozici mi vrátil a jelo se dále. Další kolo jsem dojel Ladislava Skřišovského a myslel jsem, že se za ním vyvezu, ale jen jsem se sprostě vecpal do T8 a lehce se o něj opřel. Doufám, že bez poškození. Já jsem měl přední křídlo v pořádku. Jel jsem pak za Láďou už opatrně, ať něco nevymamlasím. Toho využil zamnou jedoucí Ondřej Hošek a v T5 mě předjel. Ondřej se pak ještě vecpal do T8 a došlo s Láďou ke kontaktu, kde jsem využil situace a předjel oba. Postoupil jsem na šestou pozici a začal stahovat stájového kolegu Martina. Martin pak v další kole v T6 dostal smyk a byl jsem na páté pozici. Ve dvanáctém kole jsem zajel k mechanikům pro gumy hard a myslel jsem si, že už dojedu do cíle jak bylo v plánu. Byl to náročný závod, bojovalo se v každé zatáčce, soupeři byli vyrovnaní a dobře připravení. Postupně jsem se posunul až na druhou pozici a vše vypadalo OK. Jaroslav kontroloval data a poradil mi, že si v klidu můžu ještě zajet pro gumy soft a druhá pozice mi zůstane. Tak se tak stalo sedm kol před cílem. Nové pneu držely jak přibité. Ale začal jsem vnímat, že při brždění lehce kolísá tlak v brzdách. Monopost se začal stáčet na levou stranu. Jo hned mi to došlo, že agresivní jízdou jsou brzdy už asi v háji. Jsem nešťastný od té doby co mi nefunguje plugin HUD, musím používat GID a tam se brzdy nedají kontrolovat. No nic pokračujeme v závodě, že jsem měl myšlenku, že to jen dojedu do cíle. Jaroslav to zhodnotil stejně tak. Ale bylo to katastrofální. Nešlo s tím jet. Dvě kola před cílem jsem to ještě napálil do mantinelu. Musel jsem k mechanikům. Od mechaniků vyjíždím na trať a Marek Slezar zrovna dojel do cíle jako vítěz. Tak jsem musel poslední kolo symbolicky dojet, ať vidím šachovnicový prapor. Stájový kolega Martin zrovna taky hlásil do vysílačky, že stojí na trati v T17 a už nemá benzin. Tým Williams zhodnotil situací a bezpodmínečně oba Williamsy chce vidět v cíli. Dojel jsem Martina a Tomáš Tesař se tam zrovna chystal nacouvat za Martina, že mu pomůže. Pro mě to bylo jednodušší jen najet na záď monopostu a dotlačit Martina do cíle. Na cílové rovince jsme pak sklidili z tribun velkolepý aplaus od fanoušku. Takže přes všechny ty potíže byli oba Williamsy v cíli. Bylo to jen 11. a 12. místo, ale v tabulce se počítá každý bod. Pro mě to byl náročný závod. Co mi určitě neprospělo, že jsem 2 hodiny před závodem ještě trénoval. Na závod pak už nezbylo moc síly.

Chtěl bych Vám všem poděkovat za dobře strávený víkend. Příští závod Japonsko, tak se uvidíme, zatím ahoj Petr.

Vedúci tímu:
Vďaka jazdcom za ich prístup k tréningu a pretekom, spravili maximum, no nevyšlo to podľa našich predstáv. V Japonsku by to mohlo byť zase o niečo lepšie.

Reakce k Petru Řehákovi: škoda, že mě předjel Marek Slezar o kolo a já měl tím pádem šachovnici, kdyby ne, mohl jsem Vás předjet o to větší pech

Scuderia Toro Rosso



Abu Dhabí znám jen z nočního závodu u rF, na této lize jsem od denního závodu nevěděl co očekávat. Vždy tu byla jiná přilnavost tratě pro pneu.



Gratuluji vítězi a všem co dojeli tento závod.




Kvalifikaci jsem jel na doraz, jak se dalo, ale bohužel nejlepší pozicí bylo 14 místo.

Start jsem měl trochu opatrnější a věděl jsem rovněž, že tu musím trochu šetrit s palivem, takže do 10. kola jsem jezdil rovinky s B3 a technickou část s B2. Od 10. kola pak dokonce závodu boost 3. Jel jsem dle strategie na dva pity. Nejprve jsme zvolili medium pneu. Docela tu dobře seděli. Užil jsem si pár soubojů s Romanem Slatinou to bylo na hraně,ale férový souboj v první zatáčce, kdy se za mnou vyvezl, ale snažil jsem se mu nechat prostor, ale nakonec se lehce dotkly on pravou zadní já levou přední pneu, ale auta byla v pořádku. Pit tu byl docela uklouzaný, takže na první nájezd do boxů jsem v nich trochu popojel dopředu což se omlouvám mechanikům. Zajel jsem pro výměnu na konci 12. kola. Další stint byla udržovací a stíhací jízda.Tentokrát jsem se vyvaroval zbytečných chyb. V jeden okamžik jsem byl s týmovým kolegou za sebou.
V 26. kole jsem si dojel pro softy. To už mě předjel Williams, při mé zastávce v boxech a nebýt o kolo zpět Markem Slezarem ještě bych s nimi bojoval o konečné pořadí a mohl dojet na 11. pozici, jak jim ke konci došlo už palivo. Kolega dojel taky na pěkném místě, takže důležité tu bylo opět sbíraní dalších bodů do šampionátu.

Za 14 dní nás čeká Japonsko.

Sahara Force India

Ladislav Skrisovsky

Priprava:
Kdyz jsem videl trat v AbuDabhi poprve, a to vcetne TV prenosu, bylo tusim 14.11.2017, kdy jsem si na youTube poustel prujezdy, jako to delam vzdy.
Po par prujezdech na YT jsem se pripojil na '14dni' server, kde v 'casnych' nocnich hodinach trenovat Patrik Novotny a po pozdravu jsem jen koukal, cumel, .. cumel a cumel. Z replaye jsem udelal video a to jsem zkousel nastudovat a jeste tehoz vecera jsem byl naklonen tomu, ze tak silenou trat zkratka nemohu jet. Opravdu jsem vahal, zda-li se do te zbesilosti skutecne pustit, ci se tymu omluvit z neucasti.
No, musim priznat, ze mi po par kolech trat sedla jak hrnec na prdel, a po lehkem predelani setupu z Monza jsem zacal jezdit pomerne slusna kola. Samozrejmne, ze kdyz prisel tymovy setup, ktery jsem si doCustomizoval dle sveho, jezdilo se mi naramne, coz casy 1:37:xx, alespon pro mne, dokazovaly.

Kvalifikace:
S Adou jsem se domluvil, ze bych vzdy rad vyjel idealne jako prvni, abych nebyl blokovan a mohl se tak protlacit do prvni desitky, coz se povedlo na jednicku, nebot jsem zajel svuj TOP10 cas a dost se mi ulevilo s vedomim, ze se snad budu konecne realizovat.. Druha cast kavlifikace dopadla zhruba stejne a me zustala 7.pozice, cili pro mne na vybornou!

Zavod:
Start byl pomerne podareny, ackoli jsem mel snad jako jediny v prvni desitce obutou tvrdou smes, ziskal jsem +1 pozici, a tak jsem s B3 vyrazil na vylet... Netrvalo dlouho a za mnou se zacali stosovat piloti jinych staji a doslova zacali dotirat, jako by me misto chteli take. Nejsem chamtivy, ale vsechno ma sve hranice! .. (smile)
Pocatkem 2.kola se za mnou odtrhli Petr Rehak a Ondrej Hosek a pomalu se zacala tvorit 'nerozlucna trojka', tedy do doby, nez-li jsem na sve leve bocnici ucitil tlak, jez mel byt zrejme pratelskym pohlazenim. Petr Rehak se o mne lehce otrel, ale ferove zachoval sve misto, kde byl a pokracovalo se dal. Ve tretim kole vsak Petr Rehak naznacil utok, ktery moc pekne vyuzil Ondrej Hosek. Ten mne zkousel podjet o cca 2 zatacky dale, a ackoli jsem byl jiz soucasti one bocnice, prilitl na mne podjetim Ondrej, a tedy se stala lehka tukaci kolize. Opet se zrejme nic vazneho nestalo a jelo se dal... tedy, az pote, co mne v ramci Ondrejova useku pekne predjel i Petr Rehak. Ubral jsem dost na rychlosti, resp. vyjezdu z problemove casti a na nasledujici rovince jsem dostal na prdel i od Tomase Stanka, se kterym jsem par kol zkousel bojovat, tedy, lepil jsem se na nej jako tepla pijavice, ale asi tak ze sta metru. Vzhledem k tomu, ze jsem jel na trvde sade, nevedl jsem si vubec spatne.. az jsem cumel! (smile)
Temer do 14.kola mne z dalky pronasledoval Milan Kralik, k jehoz tempu se tedy jeste vratim. V ramci 14.kola jsem se ale dostal na 2.misto, kdy mi velmi klidnym hlasem, jakoby se nic nedelo Ado povedel: 'Lada, nechci te nejak stresovat... ale ses druhej!' (smile) .. to mne rozsekalo, jednak proto, ze jsem si byl tohoto vedom, druhak jsem po chvili jizdy zpetne zanalyzoval veEEelmi lehkou neduveru, abych nezacal delat na trati bejkarny (smile) - myslim, ze good.. Co to pro mne ale znamenalo bylo, ze si mne nasi TOP piloti budou davat s cerstvymi pneu jako kuzel na treningovem parkovisti pro policajty - zkratka objizdet bez vetsiho nasazeni. Proto jsem na to slapal co to slo.. marne.. Moje pneu dosahovaly kvalit kondomu na Thajskem trzisti.. ojete, .. no ostuda (smile) .. Plne si vedom kvality jizdy, at uz z jakehokoli duvodu, jsem nedelal rychlejsim vetsich problemu mne predjet, nebot vysledek by byl stejny, nicmene v teto situaci - bez rizika kolize.
Ve 22.kole jsem zajel pro cerstvou sadu mekke specifikace a zacla legranda.. Ve 23.kole jsem predjel Tomase Stanka, kteremu jsem se snazil ujet, nebot jsem z predchozich kol znal jeho rychlost. Ve 25.kole jsem zacal dojizdet Milana Kralika, ktery mne tedy pekne dlouho trapil, nebot ackoli jsem se za nej prisal az k &#039rdeli', vzdy mi na vyjezdu ujel a ja znova cekal na moznost. Timto souperenim se na mne ve 28.kole dotahl Tomas Stanek a predjel mne s ladnosti. Nicmene to byl pro mne signal zajet na 2.pitstop a dat znovu mekkou. Tak samo a v teze okamzik ucinil i Milan Kralik a souboj mohl opet zacit. Pitstop byl shodny, cili ted to bylo kdo z koho... Zkousel jsem jej predjet, vystresovat, ... je to tvrdak.. nekutecne dlouho odolaval. Povedlo se mi ho pokorit ve 32.kole, kdy jsem si za 1.rychlou strategicky najel na rychly vyjezd na 2.rychlou, kde mi Milan podlehl. 7.misto tedy bylo jasne, resp. pravdepodobne a do konce zavodu jsem se snazil dojet sice svizne, ale bezpecne. V tom mi ale ve 34.kole zacaly letat darky z 'trati' ... Prvnim byl tech.problem Petra Rehaka, ktery mi odevzdal 6.pozici. Nasledujici radost mi nadelil Olda Hromek, jehoz lehke pretoceni mne poposouplo na nadhernou 5.pozici, za coz jsem samozrejme rad. Zkousel mne zbavit sveho nadeleni a behem 200m se roztocil znovu, coz mne ucinilo klidnym a ja pro poslednich cca 400m do cile velke ceny zvolnil.

Musim priznat, ze zavod byl spise nudnejsim kouskem v teto sezone, kde jsem ale krasne potrenoval jizdni tempo. Vynahradili mi to ferove souboje a stihaci jizdy s Tomasem Stankem a Milanem Kralikem, za coz dekuji. Rovnez dekuji svemu A-TEAMu, protoze jsou zkratka nejlepsi! .. Staraj se o mne, jako o vlastniho (smile)

Moc dekuji, gratuluji zucastnenym a hlavne vyhercum!

PS: Japonsko jsem videl naposledy v roce 1992, kdy jsem mel trat na me prvni hre na i286 (myslim, ze se jmenovala motoGP) - tak uvidime! (smile)